Vláda premiéra Andreje Babiše má v pondělí schválit Národní plán obnovy zpracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Česko plán muselo podobně jako ostatní členské státy Evropské unie zpracovat, pokud chce mít přístup k unijním penězům na podporu ekonomiky zasažené koronavirem. A jak chce Česko celkem 182 miliard korun využít?

Zdroj obrázku: Yonhap News Agency

Už teď je jasné, že nejvíc peněz má jít na dopravní stavby; nejvyšší konkrétní částka (15,8 miliardy korun) má jít na výstavbu železnic, hlavně těch vysokorychlostních. To není špatně – české železnice jsou v zoufale zastaralém stavu. Dokument ale i podle slov ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka vychází z Národního investičního plánu, známého svým důrazem na „betonové stavby”. Tím promrhává příležitost spojit restart české ekonomiky s její postupnou dekarbonizací, k níž musí do roku 2050 dojít, pokud má mít svět alespoň nějakou šanci udržet oteplování planety pod hranicí 2 stupňů Celsia.

„Český plán obnovy je spíše vedlejším státním rozpočtem než strategickým dokumentem zohledňujícím všechny nezbytné investice do moderní energetiky a dopravy, které se nám vzápětí vrátí na nižších účtech za energie a kvalitnějším prostředí k životu,” myslí si Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Plán zároveň sází na centralizovanou energetiku a velké projekty koordinované vládou, spíše než místní samosprávou. “Vláda ví, že na předraženou jadernou elektrárnu jí Unie peníze nedá, a tak zkouší alespoň jiné megalomanské projekty. Opakovaně ji přitom upozorňujeme, že nejvíce pracovních míst a další výhody jsou v plošné instalaci obnovitelných zdrojů energie, ve výrobě a distribuci elektromobilů a baterií nebo třeba ve stavbě elektrolyzérů k výrobě vodíku pro naše autobusy, hnojiva a ocel, a to vše po celém území Česka s výhodami pro všechny. Mohli bychom taky podpořit chudší domácnosti ve výměně benzínového auta za elektromobil – to by ale znamenalo investice do celého výrobního řetězce a ty vláda nedůvodně odmítá,” shrnuje nedostatky návrhu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

A jak přesně to vypadá ve státech, které se rozhodly využít tuto příležitost k nastartování udržitelného ekonomického růstu? Příklady nemusíme hledat jen v západní Evropě, ale třeba i v JIžní Koreji. Ta přijala svůj vlastní Green New Deal (zelený plán obnovy) poté, co její životně důležitý export automobilů, polovodičů nebo oceli klesl o čtvrtinu a země zažila nejvyšší nezaměstnanost za posledních 10 let. A jak zareagovala vláda prezidenta Moona? Místo záchrany historického průmyslu se rozhodla v dalších letech iniciovat investice v hodnotě 3,1 bilionu korun (asi 8 % korejského HDP) do zelených a digitálních technologií.

A nasazení je to opravdu ohromující. Jižní Korea má do roku 2025 téměř zčtyřnásobit kapacitu ve fotovoltaice a instalovat 225 tisíc jen na veřejných budovách. Pokud je potřeba snížit spotřebu energie, kde to půjde, a zároveň podpořit průmysl, má vláda jednoduchý recept: zorganizuje instalaci inteligentních měřičů do 5 milionů korejských domácností. Zakázka si vyžádá nasazení výrobních kapacit, projektantů, přepravců nebo montážních techniků, sníží domácnostem účty za elektřinu a usnadní balancování sítě. Podporou komunitní energetiky včetně komunitních uložišť energie chce korejská vláda zajistit energetickou soběstačnost i hůře dostupným oblastem.

A co Hyundai, jehož tržby se propadly v důsledku koronaviru? Zelený plán obnovy pro něj vytvoří poptávku tím, že podpoří nákup víc než 1 milionu elektromobilů a dalších 200 tisíc vozů s palivovým článkem na vodík. Více elektromobilů si bude vyžadovat stavbu desítek tisíců dobíjecích stanic a dalších stovek čerpacích pump na vodík, což pomůže další domácí firmě – EM Korea, která v minulosti vyvíjela vodíkové technologie.

Dodejme, že zatímco 182 miliard korun dostane Česká republika z unijního rozpočtu, Jižní Korea musí peníze hledat doma. Plán, z něhož tři čtvrtiny půjde ze státního rozpočtu a zbytek takřka rovným dílem z rozpočtů obcí a soukromých investicí, má do roku 2025 zajistit 659 tisíc nových pracovních míst. Sám prezident Moon má každý měsíc předsedat strategické komisi, která bude dohlížet na plnění plánu ze strany ministerstev a ujistit se, že své závazky splní i soukromý sektor. I takto může vypadat národní plán obnovy.

Zdroj: Neveřejný návrh Národního plánu obnovy a The Conversation.