fbpx

Symbióza plodin anebo chovu zvířat se solárními panely je principem agrivoltaiky. O dvojí využití půdy mají zájem i české firmy, legálně to však zatím není možné.

Pěstovat maliny, rybíz nebo vinnou révu a zároveň ve stejnou chvíli a na stejném místě vyrábět elektřinu umožňují speciální poloprůsvitné fotovoltaické panely umístěné na speciálních konstrukcích. „To proto, aby tam nadále mohly projíždět zemědělské stroje nebo se pohybovat lidé,“ přibližuje agrivoltaiku analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Abel. Mohou být instalovány ve výšce čtyř až pěti metrů nad plodinami anebo naopak mezi „řádky“ jako plot. Zachycují sluneční záření zároveň ze dvou stran a elektřinu produkují i v době, kdy je jí nejvíc potřeba – tedy ráno a večer.

Princip agrivoltaiky spočívá v tom, že rostliny při fotosyntéze nepotřebují veškeré sluneční záření, které na ně přes den dopadá. Jakmile ho mají dost, další jim už neprospívá. Výzkumy realizované například v Německu ukazují, že solární panely přistiňují plodiny a pomáhají zachovat výnosy ohrožované suchem a klimatickou změnou. „Zastíněním lze ochránit plodiny i před přílišnou radiací,“ dodává Abel. Velmi dobré výsledky měl systém v roce 2018, kdy bylo velice horké léto. V závislosti na tom, zda jsou rostliny světlomilné, nebo stínomilné, se zkoumá, jak reagují na zastínění a kolik ho ještě snesou, jak to působí na množství a velikosti plodů, jak jsou schopné hospodařit s vodou nebo jaká je v místě vlhkost půdy. Nejčastěji se teď počítá se zastíněním ve výši čtyřiceti procent.

Solární konstrukce mohou posloužit i jako větrolamy, nahrazují sítě proti kroupám. „Ty něco stojí a musí se měnit. Mohou se trhat a vítr je pak odnese. A když doslouží, je potřeba odpad zpracovat. Pokud místo nich dáte solární panely, máte na desítky let klid,“ popisuje Abel. Plodiny pod panely zase ochlazují vzduch i agrivoltaické systémy, které pak lépe fungují, jsou schopny zadržovat vlhkost uvolňovanou plodinami a snižují spotřebu vody.

Agrivoltaika se ve světě prozatím využívá především u bobulového ovoce, jako jsou maliny, rybíz, borůvky či ostružiny, dále pak u vinné révy, ale i meruněk, hrušek, jablek nebo broskví. U zeleniny je situace o něco komplikovanější. Podle Abela dosavadní průzkumy ukázaly, že v různých lokalitách se jí daří různě, a to i při stejném zastínění. Nejvíce se zatím kombinuje s bramborami, špenátem nebo zelím.

Koncept agrivoltaiky vznikl v Německu v 80. letech a první projekty uskutečnili Japonci mezi roky 2004 a 2017 – více než tisícovku solárních instalací použili u produkce rýže, čaje nebo zázvoru. Od té doby se začal tento směr šířit do celého světa. Poslední statistika z roku 2019 hovoří zhruba o třech gigawattech výkonu. Největší trh představuje Čína a jedno z největších zařízení tohoto druhu, s výkonem 640 megawattů, se nachází na okraji pouště Gobi. Přidaly se i Jižní Korea, Indie, řada evropských zemí a v USA především státy Massachusetts a Colorado.

Více se dočtete zde.