Zelené plány Španělska, Francie, Rakouska a Litvy: sází na obnovitelné zdroje i čistou dopravu

Většina evropských států patří dlouhodobě mezi zodpovědné státy světa, které usilují o postupnou redukci spalování uhlí a dalších uhlíkatých paliv. EU jako celek začala koncem minulého roku debatovat o možnosti transformace evropské ekonomiky na první klimaticky neutrální kontinent na svět.
Jednotlivé státy připravily energeticko-klimatické plány, které mají zajistit do roku 2030 pokračování zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, energetických úspor a snižování emisí. Během letošního roku se pak měla Evropská komise a členské státy dohodnout na tempu snižování emisí k roku 2050.

Přípravu nových legislativních opatření zásadně ovlivnilo propuknutí pandemie koronaviru také na evropském kontinentu. Přesto se ukazuje, že progresivní státy EU i přes masivní zásah do hospodářství, ekonomické ztráty a ztráty na životech neustoupí z potřeby hledání řešení klimatických změn.

Tento informační list přináší aktuální přehledy plánů čtyř vybraných evropských států: Španělska, Francie, Rakouska a Litvy v oblasti rozvoje moderní energetiky. Španělsko a Francie patří mezi jedny z nejvíce zasažených evropských států pandemií koronaviru. Přesto jejich ministři podpořili společný list deseti (dnes už čtrnácti) zástupců evropských vlád, ve kterém spolu s Itálií, Německem nebo Řeckem apelovali na to, aby EU nezapomínala na potřebu řešení klimatických změn: „Měli bychom se však začít připravovat na oživování ekonomiky a zavádění plánů nezbytných pro obnovu udržitelného růstu a návratu prosperity občanů Evropy. Přitom nesmíme zapomínat na stále trvající klimatickou a environmentální krizi. Posilování naší schopnosti bojovat s touto hrozbou musí zůstat v popředí politické agendy.“

Restart ekonomiky po hospodářském útlumu způsobeném pandemií koronaviru znamená příležitost poskytnout tolik potřebnou podporu z veřejných peněz jen podnikům, které svými aktivitami přispějí ke klimatické neutralitě. Po něčem takovém ostatně volají nejen aktivisté z nevládní organizace Greenpeace nebo experti z Agora Energiewende, ale také mnozí ekonomové, jako jsou Nicholas Stern, Mark Paul nebo Stephen Hammer. První členské státy navíc již začaly jednat. Francie a Rakousko reagovaly mj. prodloužením lhůt provozovatelům obnovitelných zdrojů energie k dostavbě nasmlouvaných kapacit. Francie nadto upustila od plánu snížit bonusy pro střešní fotovoltaiku.

Infolist_Šance pro restart evropských ekonomik – příklady rozvojových plánů v moderní energetice