Národní akční plány: kvalita určí míru úspěchu proměny energetiky

Na základě nařízení Evropského parlamentu připravují všechny členské státy Národní energetické a klimatické plány. Úsilí jednotlivých států pak dohromady složí schválené celoevropské závazky v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Plány jsou aktuálně tvořeny na období 2021-2030 s výhledem do roku 2050. Termínem pro zaslání finální podoby Národních akčních plánů (NAP) je poslední den roku 2019. Evropská komise (dále Komise) pak prozkoumá, nakolik se jednotlivé státy držely doporučení, které jim dala v polovině roku 2019 v rámci zpětné vazby k prvním návrhům plánů.

Plány směřují ke 4 hlavním cílům:

    • Snížit emise skleníkových plynů;
    • Dosáhnout minimálního podílu obnovitelných zdrojů ve výši 32 %;
    • Zvýšit efektivitu v energetice minimálně o 32,5 %;
    • Zvýšit propojení elektro soustav.

Způsoby, jakými chtějí jednotlivé státy cíle naplnit, jsou různé. Hlavním motivem je dekarbonizace evropské ekonomiky. V oblasti snižování emisí skleníkových plynů je stanoven celoevropský cíl na úrovni 43 % snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s rokem 2005 v sektorech spadajících do systému obchodování s emisemi (EU ETS) a o 30 % v sektorech mimo EU ETS. Rychlost snižování emisí v EU však může ještě akcelerovat. Nové vedení Evropské komise totiž před koncem roku představilo vizi Evropské zelené dohody, v rámci které navrhuje zvýšit cíl snížení emisí do roku 2030 na 50 až 55 %. Vzhledem k tomu, že je výroba a spotřeba energie napříč evropskou ekonomikou zodpovědná až za 75 % všech emisí, je pro EU prioritou proměna energetiky. Konkrétní cíl oznámí Komise v létě po propočtení přínosů a nákladů na ekonomiku. Lze předpokládat, že se změny promítnou do první revize národních klimatických plánů a Komise bude žádat po členských státech více ambicí k naplnění celounijního úsilí.

Rozvoj moderních řešení přináší vedle přímé redukce emisí skleníkových plynů také řadu souvisejících pozitivních kroků pro obyvatele Evropy. Znečištěné ovzduší v současné době vyvolá v Evropě až 400 tisíc předčasných úmrtí ročně. Vlny veder pak mají na kontě až 90 tisíc úmrtí ročně. Naopak postupný útlum spalování fosilních paliv přinese energeticky renovované domy, školy či nemocnice, které se lépe přizpůsobí na změnu klimatu a budeme v nich moci dýchat čistý vzduch. Produkce technologií pro obnovitelné zdroje zajistí pracovní místa, která zaniknou v sektorech těžby uhlí. Evropská strategie přináší praktické výsledky v našem každodenním životě: průměrná evropská domácnost uspoří díky lepšímu designu úspornějších výrobků 3,8 tisíc korun ročně (150 EUR/rok).

Celá studie Klimatické plány – Česko vs další státy do roku 2030 ke stažení.