Tým AliES pro vás každý měsíc vybírá ty nejprogresivnější studie a sleduje světové trendy, které určují směr vývoje dnešní moderní energetiky. Červencové a srpnové vydání informuje o výrobě syntetického uhlíkově neutrálního leteckého paliva, studii potenciálu fotovoltaiky na střechách pro členské státy EU, několika nových typech účinných solárních panelů, očekávaném dřívějším poklesu čínských emisí oxidu uhličitého, výzvě nadace Ellen MacArthurové, která si dala za cíl oslovit 20 světových designérů a s jejich pomocí přispět k ozelenění světové ekonomiky, a dalších zajímavostech.

Příjemné a inspirativní čtení Vám za tým AliES přeje František Marčík.

Pro přihlášení k odběru se prosím přihlašte k odběru newsletteru naspod titulní stránky www.alies.cz
Obnovitelné syntetické letecké palivo vyrobené ze vzduchu a vody

Švýcarská firma Climeworks, průkopník na poli sekvestračních technoloií (zachycování, jímání a průmyslového zpracování CO2) zveřejnila vědeckou studii, jak prostřednictvím sady vysoce inovativních technologií produkovat uhlíkově neutrální pohonnou hmotu pro letadla. Studie vznikla ve spolupráci s letištěm Rotterdam The Hague a tří německých firem, které budou mít na realizaci stěžejní podíl. V pilotním projektu by se mělo vyrábět 1000 litrů obnovitelného paliva denně. Jímaný oxid uhličitý se pomocí elektrolytických buněk firmy Sunfire a následné Fischer-Tropschovy syntézy realizované firmou Ineratec mění na syntetické uhlovodíky. V posledním kroku společnost EDL Anlagenbau z takto vyrobených uhlovodíků vyrábí letecké palivo. Podrobnosti zde.
Průlomová studie: solární střechy mohou vyrábět čtvrtinu elektřiny v Evropě

Vědci využili inovativní metodu geoprostorového mapování ke změření potenciálu výroby solární elektřiny pomocí instalací na střechách. Jde zatím o vůbec nejpodrobnější výzkum modelování potenciálu fotovoltaických elektráren na zastavěných plocháchSolární střechy by v celé EU mohly ročně vyrobit 680 terawatthodin čisté elektřiny, tedy zhruba 25 % současné spotřeby v Evropě. Z jednotlivých států EU jsou na prvním místě z pohledu technického potenciálu solární energetiky Francie s 125 tisíc gigawatthodinami ročně, Německo s více než 100 tisíci GWh/r a Itálie se zhruba 90 tisíci GWh/r. Pro Česko kalkulují výsledky studie s přibližně 15 tisíci GWh/r. Experti tedy jenom na střechách budov vidí pro ČR více než dvojnásobný potenciál současné produkce všech fotovoltaických elektráren u nás. Nejrychlejší návratnost mají podle studie systémy v Německu, Francii, Itálii, Španělsku, což je dáno tamními maloobchodními cenami elektřiny. V dalších státech, mezi které patří také Česko, pak vychází delší návratnost a k využití technického potenciálu musí být zvoleny vhodné podpůrné mechanismy.
Nové solární panely dokáží vyrobit nejen elektřinu, ale vyčistit i vodu

Výzkumníci vyvinuli nový typ panelů, který dokáže produkovat elektřinu ze slunečního záření a zároveň čistit vodu. Průlomové zařízení vyvinul vědecký tým na Univerzitě vědy a technologie krále Abdullaha v Saúdské Arábii a výsledky svého aplikovaného výzkumu představil v časopise Nature Communications. nejen čistý zdroj energie, ale nabídnout i alternativu k současným metodám čištění vody.  Na svrchní vrstvě zařízení je umístěn komerční fotovoltaický článek a pod ním je umístěno několik vrstev, kterými protéká mořská, brakická nebo znečištěná podzemní voda. Odpadní teplo ze solárního článku zahřívá slanou či znečištěnou vodu; voda se vypařuje, kondenzuje a prochází čistící hydrofobní porézní membránou a očištěná odtéká do zásobníku.
Čínské emise CO2 by oproti původnímu závazku mohly začít klesat o pět až deset let dříve

Čína, největší světová ekonomika s nejvyšším počtem obyvatel na světě, je pro budoucnost změny klimatu zvlášť důležitá. Její ekonomický růst hnalo v novém tisíciletí do značné míry právě uhlí. Čína se v rámci Pařížské klimatické dohody zavázala, že její emise CO2 dosáhnout maxima v roce 2030. Analýza zveřejněná v renomovaném vědeckém časopise Nature Sustainability zkoumala emise CO2 50 čínských měst vyprodukované mezi roky 2000–2016 a zjistila, že přestože množství emisí u jednotlivých měst různě kolísalo, existuje pro každé z nich úzká spojitost mezi množstvím emisí na hlavu a jednotkou HDP na hlavu. Čínské emise skleníkových plynů by mohly mezi roky 2021 až 2025 dosáhnout svého maxima na úrovni 13–16 miliard tun CO2 za rok. Čína by tak mohla splnit svůj klimatický závazek o 5 až 10 let dříve, než se zavázala v roce 2015 v rámci Pařížské dohody o změně klimatu.
Los Angeles vsadí na energii ze slunce

Celkový plán LA požaduje dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Los Angeles chce do roku 2035 zajistit, aby až 80 % vozidel ve městě bylo poháněno elektřinou nebo palivy s nulovými emisemi. Klíčovou součástí bezuhlíkové strategie města jsou pak obnovitelné zdroje. Do roku 2036 mají dodávky šetrné energie dosáhnout na 80 %. Úřady Los Angeles jednají o dodávkách elektřiny ze 400 MW solární elektrárny za necelé dva centy na kWh a z bateriového systému 200 MW/800 MWh za 1,3 centy na kilowatthodinu s cenovou garancí po dobu 25 let. V projektu mají být použity takzvané oboustranné (bifaciální) solární panely. Solární elektrárna bude zásobovat síť v čase od 7 do 19 hodin a baterie následně pokryje večerní špičku. Projekt by se měl spustit v roce 2023 a pokrýt okolo 5 % místní spotřeby elektřiny. Město dále deklaruje, že uvažuje o dalších sedmi solárních parcích. Nabídka pro LA tak bude konkurovat zatím globálně nejnižším cenám elektřiny z fotovoltaických elektráren. Podrobnosti na Obnovitelne.cz
Elektrokoloběžky možná nejsou tak šetrné k přírodě, jak se může zdát

Studie uhlíkové stopy elektrokoloběžek dospěla k závěru, že elektrokoloběžky vyprodukují více skleníkových plynů na osobokilometr než běžný naftový autobus, elektromoped, elektrokolo či chůze a pouze o polovinu méně emisí než běžné auto. Závěry studie ovšem nelze zatím zobecnit na všechna místa, byla realizována pouze v jednom městě (Raleigh, Severní Karolína), pouze 34 % uživatelů udává, že by jinak použilo osobní automobil či spolujízdu/taxi. Téměř polovina by buď jela na kole nebo šla pěšky, 11 % by zvolilo autobus MHD a 7 % tazatelů uvedlo, že by cestu vynechali. Příčinou je logistická náročnost obsluhy koloběžek, tedy nutnost jejich opakované dobíjení, samotná energie na jejich dobití, jejich výroba a zejména jejich nízká průměrná životnost. To potvrzuje i analýza otevřených dat společnosti Bird, která ukázala, že v průměru jedna koloběžka vydrží 29 dní.
Objev vysoce efektivní solární termofotovoltaické konverze

Inženýři z univerzity v Berkeley prolomili další hranici výkonnosti solárních panelů. Jejich objev může přispět k výrobě výrazně levnějších motorů. Běžné fotovoltaické panely přeměňují teplo na elektřinu s účinností kolem 23 procent, na trhu běžně dostupné s 18-20% účinností. Ale přelomový objev nyní díky využití tepelné radiace umožnil, aby tato účinnost překonala 29 procent. Výzkumníci uvádějí, že pomocí stejné technologii je možné přiblížit se až k hranici 50% účinnosti. Jejich objev může najít praktické uplatnění například u ultralehkých dronů, které by se díky němu mohly udržet ve vzduchu téměř nepřetržitě po celou dobu životnosti.
Největší větrná turbína na světě se brzy dočká zátěžových testů

Francouzská firma GE Renewable Energy dokončila prototyp 12 MW turbíny pro námořní parky, v provozu by měl být již v roce 2021. Výškou dosahuje 260 metrů a rotor má průměr 220 metrů. Samotné lopatky pak měří 107 metrů. Pokud by větrná gondola stála u pobřeží Německa, mohla by za rok vyrobit až 67 GWh elektřiny,tedy roční spotřebu 16 tisíc evropských domácností. I přesto, že je větrná turbína zatím ve fázi neotestovaného prototypu, získala společnost GE již prvního vážného zájemce: švédskou energetickou firmu Vattenfall. Více o největší turbíně světa se dozvíte zde.
Francouzský startup zrecykluje baterie a ze starých aut vytvoří elektromobily

Francouzský startup Transition-One vykupuje baterie z vyřazených vozů Tesla a konvertuje vozy Renault Twingo II, Fiat 500, Citroen C1, Peugeot 107, Toyota Aygo, VW Polo. na elektromobil s dojezdou vzdáleností 100 při maximální rychlosti 110 km/h. Současná cena přetvořeného automobilu, který startup umí vyrobit za jediný den, je 8,5 tisíc euro, tedy přibližně za 220 tisíc korun, ale firma počítá s tím, že zefektivněním celého procesu sníží cenu až na 5 tisíc euro, tedy 130 tisíc korun. První elektromobily tohoto druhu plánuje na trh dodat v roce 2020, v plánu má vyrobit celkem 4 tisíce ročně. Podrobnosti zde.
Slavná nadace hledá 20 milionů designerů, které jí pomohou proměnit svět světové ekonomiky

Světová nadace Ellena MacArthurové spustila program pro designéry, kterým chce ozelenit globální ekonomiku. Po celém světě hledá 20 milionů spolupracovníků, kteří by se podíleli na transformaci současného lineárního systému produkce na oběhový a  z cirkulárního designu vytvoří nový standard. Současná ekonomika je postavena na lineárních principech, kdy většina výrobků na konci své životnosti končí jako nevyužitelný odpad na skládkách. Cirkulární ekonomika naopak představuje systém udržitelného nakládání s materiály, vodou a energií ve všech oblastech lidského působení tak, aby všechny zdroje kolovaly v oběhu v co nejvyšší kvalitě po co nejdelší dobu. Organizace spustila iniciativu s názvem Program pro cirkulární design s cílem přimět miliony designerů k tomu, aby přestali navrhovat produkty a výrobky, které na konci své životnosti končí na smetišti. Program chce do roku 2025 přimět 20 milionů tvůrců k tomu, aby si ve své práci osvojili cirkulární design, a dalších 60 milionů lidí z oboru chce o cirkulárním designu informovat. Více o výzvě designerům a samotné nadaci se dočtete zde.
Nejlevnější solární energii mají v Indii

Podle souhrnné zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje IRENA se nejlevnější solární energie vyrábí v Indii. Tamější celkové náklady na výrobu jednotky energie jsou přibližně třetinové oproti zemím, v nichž je naopak výroba elektřiny ze slunce nejdražší. Mezi roky 2010 až 2018 poklesly náklady na instalaci solárních elektráren v Indii o 80 %. Nejméně nákladná je instalace fotovoltaických panelů v Itálii, Číně, Francii a Německu. Za nejvyšší náklady se solární energie vyrábí v Kanadě, Rusku a Japonsku.
Tým AliES rozšířil František Marčík

František přichází do Aliance pro energetickou soběstačnost posílit expertní část naší organizaci. Dlouhodobě se věnuje tématu klimatické změny. Již přes rok publikuje na našem informačním portálu Obnovitelne.cz. S jeho texty se můžete setkat také na Material Times, spolupracuje také s Institutem cirkulární ekonomiky a  Danielem Pitkem, ekologickým sedlákem pod Milešovkou. V  minulosti působil jako analytik, rešeršista a projektový koordinátor v think tanku Glopolis a  Českém rozhlasu či jako mluvčí iniciativy Na ovoce, která vrací do krajiny staré odrůdy ovocných dřevin. Změně klimatu, ekonomice a energetice fosilních paliv, devastaci ekosystémů a dalším souvisejícím tématům se věnuje od roku 2011. Marčík v týmu nahradí Ondřeje Šumavského a Tomáše Charouze.