fbpx

Tzv. celkové náklady na elektřinu („LCOE“) u německé agrivoltaiky klesají. Projekty s dvacetiletou návratností se nyní v Německu pohybují mezi 7 a 12 eurocenty za kilowatthodinu, to jsou průměrné 2,44 koruny za kilowatthodinu. Vyplývá to z nové studie Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems ISE. Statistika přichází v době, kdy Ministerstvo životního prostředí eviduje téměř 700 projektů agrivoltaiky, které zájemci předložili do předregistrační výzvy v rámci Modernizačního fondu.

Odborníci německého výzkumného institutu spočítali, že nejnižších LCOE (1,87 Kč/kWh) dosahují existující projekty na trvalých plodinách a s nižší výškou instalace: ty jsou jen o třetinu dražší než obyčejná pozemní fotovoltaika, která současné zemědělské hospodaření neumožňuje. Dodejme, že tato čísla nezohledňují výnosy z plodin, o které zemědělec-investor nepřijde a které si může připočíst. Navíc, Němci upozorňují, že budoucí instalace mohou dosáhnout významných úspor z rozsahu, pokud se budou více orientovat na ornou půdu než dosavadní experimentální projekty na chmelnicích, chřestu nebo malinách. Týká se to zejména fixních nákladů, jako je třeba vyvedení výkonu, které jsou pro celkové kapitálové náklady projektu klíčové.

A co malí farmáři? I ti mohou na agrivoltaiku ekonomicky dosáhnout, pokud většinu vyrobené elektřiny sami spotřebují. V Německu, kde spotřebitelé nakupují elektřinu i za 16 eurocentů za kilowatthodinu, znamenají LCOE ve výši 9 eurocentů úsporu 43 % na ceně elektřiny. Elektřinu samozřejmě nemusí spotřebovat sami, ale místo dodání do sítě ji poskytnout i sousednímu odběrovému místu, např. vedle stojící pile.

Studie Fraunhofer ISE identifikovala tři hlavní opatření, které si rozvoj agrivoltaiky vyžádá:

  1. zachování zemědělských dotací pro zemědělce s agrivoltaikou.
  2. zjednodušené stavební řízení, a
  3. vlastní (tzv. technologicky-specifické) aukce.

To jsou tři bariéry, na které v českém kontextu dlouhodobě upozorňuje i Aliance pro energetickou soběstačnost. Přestože je v úvodním kole Modernizačního fondu o agrivoltaiku obrovský zájem, investoři narážejí na zcela nevhodné regulatorní prostředí. Česká legislativa s agrivoltaikou vůbec nepočítá. Orgány územního plánování a ochrany půdy za ní vidí jen další druh stavby. Pokud jsou přitom výše zmíněné německé instalace dražší než obyčejná pozemní fotovoltaika, je to právě proto, že část svého výkonu obětuje kvůli pokrytí co nejmenší plochy pole nebo louky. To je v době rekordně vysokých cen půdy důležitý benefit, který by česká legislativa a administrativa neměla přehlížet. Aliance pro energetickou soběstačnost proto věří, že relevantní ministerstva budou s přehlednou studií Fraunhofer ISE pracovat.

Zdroj: pv-magazine.com