Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku pracuje na doporučeních pro Evropskou komisi, jak nastavit její Zelenou dohodu tak, aby z toho evropští občané a jejich budovy těžily co nejvíce. Výbor, čítající také 4 české europoslance, se například shodl, že „Vlna renovací” (Renovation Wave) bude „přínosem pro všechny Evropany, zejména ty trpící energetickou chudobou” a také „příležitostí pro zaměstnanost” v uhelných regionech. K tomu bude potřeba plán pro zajištění kvalifikované pracovní síly, míst pro informování a diskuzi občanů na úrovni měst a vesnic nebo hromadné renovace, které uspoří jednotkové náklady.

Evropané tráví v budovách drtivou většinu svého života. Budovy dnes konzumují okolo 40 % námi využívané energie a jsou zodpovědné za 36 % emisí oxidu uhličitého v EU. Bohužel, tři čtvrtiny našich budov energií plýtvají. Dosažení uhlíkové neutrality se proto neobejde bez zateplování, úsporného osvětlení nebo klimatizování.

Výbor vyzdvihl český program Nová zelená úsporám jako příklad úspěšného zateplování. V jiných oblastech je ale český potenciál zatím nevyužitý. Třeba podíl nových budov automaticky zahrnujících solární panely by měl podle europoslanců odpovídat celkovým cílům ve Směrnici o obnovitelné energii. Jinými slovy, pokud se mají v Česku v roce 2030 podílet obnovitelné zdroje na konečné spotřebě energie z 18,5 % (cíl opakovaně kritizovaný jako velmi nízký), mělo by alespoň 18,5 % nových budov v každém roce využívat obnovitelnou energii, zatímco dnes to jsou jen jednotky procent. Největší rezervy mají bytové domy, komplexy budov a veřejné budovy, jak Aliance pro energetickou soběstačnost informovala v loňském infolistu. V rámci postupné digitalizace by státy měly maximálně využívat inteligentní měřící systémy k balancování výroby a spotřeby.

Úsilí Evropské komise by se mělo řídit principem priority energetické účinnosti, tedy že úvahám o hledání nových zdrojů energie musí předcházet úvahy o tom, jak být v našem nakládání s energiemi co nejefektivnější. Svaz evropských sdružení pro vytápění, větrání a klimatizování (REHVA) však doplnil, že zvyšování energetické účinnosti může a musí jít ruku v ruce s požadavky na zdravé vnitřní prostředí. To ostatně potvrzuje i dokument „Energeticky úsporné renovace a adaptace budov na změnu klimatu” (2017), který pro potřeby tzv. Adaptační strategie Ministerstva životního prostředí zpracovalo sdružení Šance pro budovy. Ve světě, kde 40 milionů Evropanů nedokáže své prostory v zimě dostatečně vytopit a dalších 98 milionů dostatečně vychladit v létě, může stavba kvalitních nových a kvalitní renovace starých budov zajistit příjemnější vnitřní teplotu a lepší cirkulaci vzduchu.

Šance pro budovy ale upozorňuje, že pozornost věnovaná renovaci budov může mít ještě jeden významný efekt. Naše vytápění a ohřev vody jsou zatím závislé na 4,5 miliardách kubíků zemního plynu. Ten nejen že přispívá ke změně klimatu, ale dovážíme jej ze zahraničí, zejména z Ruska. Desítky miliard korun putující z EU na renovaci českých budov tak mohou snížit poptávku po plynu a podpořit českou energetickou soběstačnost. To vrhá světlo na kategorický výrok ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka, který včera na Twitteru uvedl, že „Požadavky Green Deal na členské státy [….] nesmí ohrozit jejich energetickou soběstačnost.”. Pokud Green Deal ctí princip priority energetické účinnosti, je otázkou, jestli problém není spíše na straně země, která chce budoucnost energetiky založit ne na úsporách a vlastních zdrojích, ale na dováženém plynu a uranu.